Představte si, že mladá dívka bydlí s rodiči v jejich domě a její osamělá babička jí odkáže svůj městský byt, který té dívce připadne v rámci dědictví. Dívka to ví a počítá s tím, že až nemocná babička odejde z tohoto světa, bude si moci byt zařídit po svém. Jenže dívce je dvacet let a chce už bydlet se svým přítelem jinde než se svými rodiči, a tak si oba pronajmou městský byt a bydlí tam deset let. Mám lepší nápad. Podobný životní model totiž znám, mí přátelé byli na tom velmi podobně, já bych jim navrhoval koupit vlastní byt na hypotéku a až babička odejde, její byt se prodá a umoří se z jeho prodeje větší podíl dluhu, nebo jeho celý zbytek.
Když bude mladý pár bydlem v pronajatém bytě, budou z pronájmu živit jeho majitele a jsou to v podstatě vyhozené peníze. Připadá mi výhodnější platit za svůj vlastní byt nebo rodinný dům, ve kterém si sami rozhodujete o jeho podobě. Můžete si svobodně určit, jakou budete mít podlahovou krytinu, jakou kuchyni, jakou koupelnu, jaká okna nebo střechu a jakou zahradu a budete vědět, že pokud dodržíte smluvní podmínky nebankovní hypotéky https://www.americka-nebankovni-hypoteka.cz/nebankovni_hypoteky/, hospodaříte na vlastním a nebude vám hrozit Damoklův meč výpovědi s tříměsíční výpovědní lhůtou. Já jej zažil a nebylo to nic příjemného, museli jsme se do tří měsíců vystěhovat a hledat nový pronájem, což je další zbytečný stres.
Mimochodem, mí rodiče si také brali na úvěr rodinný dům, bylo to v době socialismu a tehdy se také nemovitosti nakupovaly na úvěr, i když se tomu třeba neříkalo hypotéka. Jsem rád, že tomu tak bylo, protože díky úvěru na dům jsme si mohli dovolit bydlet v mnohem lepším prostředí a já také díky mým rodičům prožil báječné dětství, v prostorném domě s velkou, nádherně upravenou zahradou.
Hypotéky rozhodně považuji za lepší řešení v porovnání s pronájmy a tento můj názor sdílí přibližně osmdesát procent obyvatel naší země, kteří také dali přednost vlastní nemovitosti před pronájmem.
