Mnoho let jsem bydlel v rodinném domě s velkou zahradou a za jeden z významných benefitů jsem považoval dobré sousedské vztahy. Už jako mladík jsem si vážil fajn sousedů, ovšem co mi zrovna nevyhovovalo na jejich parcele, byl skleník. Byl zhotoven ze skla a vypadal tam jako pěst na oko. Rozhodně nebyl ozdobou zahrady, i když se v něm dala vypěstovat zdravá zelenina nebo okrasné rostliny. Kdybych měl v současné době možnost rozhodnout o podobě skleníku na zahradu, šel bych na to jinak.

Skleník z polykarbonátu. Sklo bych nahradil polykarbonátem. Je mnohem odolnější a pevnější než sklo a při rozbití nevytváří tisíce drobných a velmi ostrých střepů. Polykarbonát je při mechanickém namáhání výrazně bezpečnější a to by byl hlavní důvod k tomu, abych od klasického skleníku upustil. Nebezpečí při rozbití skla vnímám hlavně v tom, že se jedná o zahradu, kde může být nablízku trávník, a uklidit všechny střepy z trávníku mi připadá nemožné. Něco jiného je totiž rozbít sklo v domácnosti na podlaze, odkud se dá snadno zamést nebo vysát.

Hmotnost skleníku. Polykarbonát je materiál zhruba o padesát procent lehčí v porovnání se sklem. Tím pádem se s tímto materiálem snáze pohybuje při přemísťování na zahradě nebo při stěhování. Nižší hmotnost skleníků může být výhodná i v situaci, kdy je zapotřebí polykarbonátový skleník 3 x 4 m posadit na podloží o omezené nosnosti. Například bych se zdráhal pokládat skleněný skleník na rovnou plochu kaskádovitě členěné zahrady ve svahu, kde jsou jednotlivé kaskády zajištěné svislými zdmi, na které je vyvíjen značný tlak zeminy.
Vzhled. Polykarbonátové skleníky mi připadají vzhledově atraktivnější. Podobné je to i s pařeništi, tomu bych dal také přednost, jestliže by se jednalo o pařeniště z polykarbonátu. Proč by tedy nemohly skleník a pařeniště zahradu zdobit, namísto aby ji hyzdily?